Allgaier, Jušta & partner - články a publikace

Jdi na menu

Nový insolvenční zákon

Nový insolvenční zákon byl publikován pod č. 182/2006 Sb. (dále jen „zákon“). Zákon je platný od 30. března 2006, účinnosti však nabyde až po uplynutí legisvakanční lhůty, a to dnem 1. července 2007. Je tedy zdánlivě dosti času na postupné a podrobné seznámení se zákonem. Obdobnou legisvakanční lhůtu měl například i nový správní řád.

Nový insolvenční zákon, jehož bolestný zrod jsme několik let společně sledovali (kupříkladu v periodiku Konkursní noviny), se mi jeví jako celkem kvalitní a čtivá norma. Mám prakticky pouze tři výtky - za prvé vyčítám nevhodné nadužívání cizích slov, a to i takových, jejichž význam by uhodli maximálně tři diváci z Krampolova pořadu - příkladem budiž slovo „moratorium“, za druhé vyčítám určitý chaos ve struktuře zákona, konkrétně zařazení pasáže o tzv. „oddlužení“ až za pasáž o úpadku finančních institucí. Výtkou poslední je celkem nezvyklé uvedení obsahu zákona - což jistě samo o sobě není na škodu - až na samotný konec zákona.

Nyní přejděme in medias res a seznamme se krok za krokem s tímto pro podnikatelskou obec nesmírně důležitým zákonem. Některé novinky subjektivně zvýrazňuji tučným písmem.

Zákon upravuje

  • a) řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízení některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení věřitelů
  • b) oddlužení dlužníka

Dále zákon obsahuje legální definice klíčových pojmů typu insolvenční řízení, insolvenční návrh, zajištěný věřitel, insolvenční rejstřík, společný zájem věřitelů etc.

Důležité je zákonné vymezení úpadku. Zákon stanoví kumulativně tři následující podmínky: četnost věřitelů, prodlení s plněním peněžitých závazků po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a neschopnost závazky splnit. Dle fikce zákona se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, pokud

  • a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo
  • b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
  • c) výkon rozhodnutí nebo exekuce je nefunkční

Dlužník - osoba právnická nebo podnikatel - osoba fyzická je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. Definice předlužení zůstala beze změny, v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR, která byla vytvořena k zák. č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, se přihlíží i k budoucím možným výnosům a k reálnosti budoucího provozu jeho podniku. Zákon též definuje onen nový pojem „hrozící úpadek“.

K zásadním změnám dochází též ve výčtu možných způsobů řešení úpadku. Zůstává možnost konkursu, novinkami jsou tzv. „reorganizace“ a „oddlužení“. Specifickou právní úpravu zákon vyhrazuje úpadku finančních institucí a úpadku s mezinárodním evropským prvkem. Ze zásad insolvenčního řízení zmiňuji zásadu rovné možnosti věřitelů a povinnost věřitelů zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže tak učiní s přivolením zákona. Stejně jako dřívější zákon se i aktuální zákon nevztahuje na všechny právní subjekty - příkladem budiž český stát a Česká národní banka. Pro insolvenční řízení a incindenční spory se použije zákon a přiměřeně též občanský soudní řád. Bude důležité osvojit si i nové pojmosloví vymezující tzv. „procesní subjekty“ - tedy např. pojmy insolvenční soud a insolvenční správce.Pojmy dlužník a věřitel jistě žádného speciálního osvojování nevyžadují.

Vedlejší účastenství v insolvenčním řízení není i nadále přípustné, v incindenčních sporech přípustné je. Zákon i nadále upravuje převod a přechod práva v průběhu insolvenčního řízení a v ust. § 18 odst. 2 zavádí brutální lhůtu pro příslušné rozhodnutí soudu o návrhu na vstup nového účastníka do řízení. Rozhodnuto má být učiněno do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy takový návrh soudu došel. Jak to bude v pátek? Bude držet konkursní soud sobotní pohotovost pro účely zpracování rozhodnutí? Praxe si asi poradí jinak a využije legislativní fikci, dle které pokud soud v oné šibeniční lhůtě nerozhodne, bude se mít za to, že návrhu vyhověl. Legislativně se jistě jedná o velice šikovné řešení.

Zákon připouští i účast odborové organizace, logicky však pouze při zastupování úpadcových zaměstnanců a pouze tehdy, jde-li o uplatňování jejich pracovněprávních pohledávek. Zákon upravuje podrobnosti o insolvenčních správcích, přičemž v podrobnostech odkazuje na prováděcí právní předpis, který lze vbrzku očekávat. Podmínky pro zápis do příslušného seznamu z hlediska statutu osob insolvenčních správců zůstávají prakticky beze změny, z právnických osob může být správcem i nadále pouze veřejná obchodní společnost. Několikaleté diskuse o procesu ustanovování insolvenčního správce byly vyřešeny v ust. § 25 zákona - správce i nadále ustanovuje soud a konkrétní osobu určuje předseda insolvenčního soudu. Předseda by měl přihlížet ke stavu insolvenčního řízení, k osobě dlužníka a k jeho majetkovým poměrům, jakož i k odborné způsobilosti správce a k jeho zatížení. Proti rozhodnutí o ustanovení správce je přípustné odvolání.

I nadále zákon počítá - zejména u komplikovanějších kauz - s tzv. předběžným správcem. O případné změně v osobě insolvenčního správce rozhodují věřitelské orgány - rozuměj věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů. Na schůzi věřitelů, která nejblíže následuje po přezkumném jednání, se mohou věřitelé usnést, že soudem instalovaného správce odvolávají z funkce a ustanovují nového. K platnosti rozhodnutí je třeba nejméně polovina všech věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek.

V průběhu insolvenčního řízení se může stát, že správce bude podjatý pouze ve vztahu k určitému věřiteli. Nebylo by rozumné ani hospodárné z tohoto důvodu stávajícího správce odvolávat, v takových případech nastoupí další správce ad hoc, nazývaný zákonem oddělený insolvenční správce. V případech úpadků specializovaných odborných firem může být dále ustanoven zvláštní insolvenční správce. Každý správce odpovídá za škodu. Takto odpovídá i za osoby, které použil k plnění svých úkolů, dále za zaměstnance dlužníka a za jiné osoby ve smluvním vztahu s dlužníkem. Právo na náhradu škody se promlčuje v subjektivní lhůtě dvou let a v objektivní lhůtě tří let, vyjma škody způsobené úmyslným trestným činem, kde platí promlčecí lhůta desetiletá.

Odměna správce se tradičně uspokojuje z majetkové podstaty. V návaznosti na důraznou výtku strážce ústavnosti zákon stanoví, že pokud není možné vygenerovat odměnu z majetkové podstaty, uhradí tuto v plném rozsahu stát. Náklady na činnost správce jsou zahrnuty v jeho odměně a nese je ze svého. Výjimečně může zadat činnost třetím osobám, ale pouze ze souhlasem soudu a věřitelského výboru. Omezeno je v praxi velice oblíbené spřažení správce - spřízněný advokát, když pro příště najmutí právních a jiných odborníků musí být schváleno věřitelským výborem. Správce jedná svým jménem na účet dlužníka. Musí se označovat tak, aby bylo patrno, že tak činí při výkonu funkce správce a ke svému označení musí přidat označení úpadce.

Příklad - „Ing. Jan Novák, insolvenční správce úpadce GAMA, s.r.o. se sídlem ............, IČ ............., s místem podnikání ........, IČ .......“ Takové záhlaví bude vhodné graficky uspořádat tak, aby bylo zřejmé, že část textu identifikuje správce a část úpadce.

Jak již bylo uvedeno výše, věřitelskými orgány jsou věřitelský výbor, příp. zástupce věřitelů, a též schůze věřitelů.

V rámci pasáže zákona o insolvenčním řízení je podrobně upraveno doručování, a to i moderní formou zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Soud je oprávněn ukládat pořádkové pokuty, a to i insolvenčnímu správci, i opakovaně a do maximální úhrnné částky 200 000,- Kč. I bez návrhu může soud vydat předběžné opatření. Z důvodu požadavku rychlosti insolvenčního řízení není přípustné přerušení řízení. V rámci dokazování musí soud postupovat i z vlastní iniciativy a provést i jiné důkazy potřebné k osvědčení úpadku nebo hrozícího úpadku, než které byly účastníky navrhovány.

Soud rozhoduje vždy formou usnesení. Jeho rozhodnutí jsou účinná okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Opravným prostředkem proti některým rozhodnutím je klasické odvolání. Odvolací soud má v ust. § 93 odst. 2 zákona stanovenu lhůtu k rozhodnutí, a to dva měsíce poté, co mu bylo odvolání předloženo soudem prvé stolice. Soud prvé stolice je nadán právem tzv. „autoremedury“ neboli právem nápravy svého vadného rozhodnutí. Autoremedura je v souladu s procesní teorií připuštěna pouze tehdy, pokud soud odvolání vyhoví v plném rozsahu. Mimořádný opravný prostředek - obnova řízení - není z pochopitelných důvodů připuštěn.

Insolvenční řízení se zahajuje jen a pouze na návrh, a to buď na návrh dlužníka nebo věřitele. Zahájení řízení ex offo je vyloučeno. V případě hrozícího úpadku může insolvenční návrh podat pouze dlužník. Zákon i nadále zakotvuje v ust. § 98 povinnost dlužníka v některých případech podat insolvenční návrh. Musí tak učinit bezodkladně poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Pokud dlužník nebo osoba, která má za něho návrh podat, tak neučiní, odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu. Pozitivně hodnotím skutečnost, že zákon škodu výslovně precizuje, a to tak, že se bude jednat o rozdíl mezi v insolvenčním řízení zjištěnou výši pohledávky přihlášenou věřitelem k uspokojení a částkou, kterou věřitel v řízení na uspokojení této pohledávky skutečně obdržel.

Soud může formou předběžného opatření nařídit povinné osobě, aby složila do úschovy u soudu peněžitou kauci.

Zahájení insolvenčního řízení oznamuje soud vyhláškou, a to v „superšibeniční“ lhůtě dvou hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh. Co když mu dojde v pátek pět minut před skončením pracovní doby? K tomu se sluší uvést, že rychlost úpadkových řízení a soudních řízení obecně se nedá vyléčit pouhým zavedením brutálních lhůt, navíc lhůty počítané v hodinách mi přijdou až příliš populistické. O zahájení řízení soud vyrozumívá desítky subjektů včetně úřadu práce a soudních exekutorů.

V ust. § 103 a násl. je uveden minimální obsah insolvenčního návrhu. Pokud podává insolvenční návrh dlužník, musí k němu připojit např. seznam svého majetku s uvedením dlužníků, seznam závazků s uvedením věřitelů, seznam zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. Pokud podává návrh věřitel, musí doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku (viz dále). Dlužník, který hodlá řešit svoji situaci oddlužením, musí s insolvenčním návrhem spojit i návrh na povolení oddlužení. S insolvenčním návrhem je rovněž možné spojit návrh na povolení reorganizace.

Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení jsou vypočítány v ust. § 109 a násl. zákona. Věřitelé například nemohou žalovat pohledávky, které lze (je nutno) uplatnit přihláškou. Nelze provést výkon rozhodnutí či exekuce. Účinky zahájení řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku. Dřívější institut tzv. „ochranné lhůty“ je nahrazen obsahově obdobným institutem „moratoria“1 (viz § 115 a násl. zákona). Hlavním účinkem soudem povoleného moratoria je nemožnost po jeho dobu vydat rozhodnutí o úpadku.

Insolvenční návrh je projednán soudem, který učiní příslušné rozhodnutí. Jednou z možností rozhodnutí je rozhodnutí o úpadku. V tomto rozhodnutí soud mimo jiné ustanoví insolvenčního správce, vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili v určené lhůtě, a označí hromadné sdělovací prostředky, ve kterých bude zveřejňovat svá rozhodnutí. Rozhodnutí bude samozřejmě obsahovat i ostatní klasické náležitosti v úpadkových kauzách. Lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců. O vydání rozhodnutí o úpadku vyrozumí soud desítky subjektů včetně úřadu práce, exekutora a soudu, který vede obchodní rejstřík. Po rozhodnutí o úpadku může ze strany věřitelů docházet k pokusům o tzv. „započtení pohledávek“. Započtení bude přípustné, jestliže zákonné podmínky započtení byly splněny ještě před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, jinak řečeno - pokud se pohledávky dlužníka a věřitele tzv. „setkaly“ před účinností rozhodnutí o úpadku. Jinak je započtení vyloučeno a i výše popsané přípustné započtení je omezeno podmínkami uvedenými v ust. § 140 odst. 3 zákona. Proti rozhodnutí o úpadku se lze odvolat s výjimkou rozhodnutí o úpadku vydaného na základě návrhu dlužníka.

Pokud soud nerozhodne o úpadku, má k dispozici další „vějíř“ procesních rozhodnutí, a to odmítnutí návrhu, zastavení řízení, zamítnutí návrhu a tradiční zamítnutí návrhu pro nedostatek majetku dlužníka. Soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu, je-li dlužníkem osoba, u níž zákon vylučuje možnost reorganizace nebo oddlužení. Pokud dlužník k návrhu připojí návrh reorganizace (nebo návrh na povolení oddlužení), spojí soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o některém ze způsobů řešení úpadku. Pokud soud povolí reorganizaci, ustanoví současně znalce za účelem ocenění majetkové podstaty.

Zákon i nadále pracuje s pojmem „incindenční spory“, a to v ust. §§ 159 - 164 zákona.

Věřitelé své pohledávky i nadále budou uplatňovat podáním přihlášky. Budou uspokojováni v závislosti na způsob řešení úpadku, a to

  • 1) rozvrhem při konkursu
  • 2) plněním reorganizačního plánu při reorganizaci nebo plněním při oddlužení

Pojem „přednostní věřitelé“ je nahrazen pojmem zajištění věřitelé. Pojem „pohledávka za podstatou“ se rozšiřuje na pojem pohledávka za majetkovou podstatou. I nadále nelze v insolvenčním řízení uspokojit pohledávky typu úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení, z pohledávek věřitelů, vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až v době po tomto rozhodnutí. Dále nelze uspokojit pohledávky věřitelů z darovacích smluv, smluvní pokuty apod. Přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo, jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce tuto skutečnost tvrdit a toto musí prokázat příslušnou veřejnou listinou. Věřitel odpovídá za správnost uvedených údajů. Pro přihlášku pohledávky budou vydány závazné formuláře. Vykřičníkem jsem si označil § 178 zákona:

„Bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna. Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, insolvenční soud uloží, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna.“

Dále zákon upravuje pojem a rozsah majetkové podstaty. Do ní patří i věci sloužící k podnikání dlužníka.

  • a) bez přiměřeného protiplnění
  • b) zvýhodňující právní úkon
  • c) úmyslně zkracující právní úkon

Jak již bylo naznačeno výše, je několik možností řešení úpadku. Na prvém místě zákon zmiňuje konkurs (z lat. concursus = souběh), pro který je typické, že pohledávky věřitelů se zásadně uspokojují poměrně s výjimkou tzv. „zajištěných věřitelů“. Červeně bych uvedl, že (tak jako doposud) neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají, pokud zákon nestanovuje jinak. Prohlášením konkursu se přerušuje likvidace obchodní společnosti. Nesplatné pohledávky proti dlužníku se prohlášením konkursu zásadně považují za splatné. Zákon umožňuje insolvenčnímu správci ukončit některé dlužníkem sjednané smlouvy, například smlouvu o výpůjčce, nájemní a podnájemní smlouvy etc. V případě výpovědi nájemní či podnájemní smlouvy nesmí být výpovědní lhůta delší než tři měsíce. Jestliže bude zajištěno, že nájemce koupí předmět nájmu za cenu obvyklou, vyhoví soud jeho příslušnému návrhu, který musí učinit do 15 dnů od doručení výpovědi. V podrobnostech odkazuji na ust. § 256 odst. 2 zákona.

Rozvrhové usnesení obsahuje mimo jiné výčet částek určených pro jednotlivé věřitele. Tyto částky bude insolvenční správce dle příkazu zákona proplácet na náklad věřitele zpravidla ve svém sídle !? Chápu to tak, že i částky přesahující zákonný limit pro možnost hotovostních plateb bude dle insolvenčního zákona možno proplácet in cash - do speciálního kufříku věřitele za asistence přepadové jednotky?

Zákon operuje též s pojmem „nepatrný konkurs“. O něj půjde tehdy, pokud dlužníkem bude fyzická osoba nepodnikatel nebo pokud celkový obrat dlužníka za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu nepřesahuje 2 miliony Kč a dlužník nemá více než 50 věřitelů.

Druhým typem řešení úpadku je reorganizace upravená v ust. § 316 a násl. zákona. Tou se rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření podle soudem předem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů. Reorganizace nebude začasté vůbec přípustná - například tehdy, pokud bude dlužník v likvidaci nebo jeho obrat nedosáhl alespoň částku 100 milionů Kč nebo zaměstnává-li méně než 100 zaměstnanců. Reorganizace bude přípustná i při nesplnění číselných hodnot výše uvedených, pokud reorganizační plán schválí alespoň polovina všech zajištěných věřitelů a polovina všech nezajištěných věřitelů. Návrh může podat dlužník, což bude jistě častější, nebo přihlášený věřitel. Návrh podaný věřitelem musí však schválit schůze věřitelů. Soud nevyhoví návrhu nepoctivému. Obsah rozhodnutí o povolení reorganizace upravuje ust. § 329 zákona. Mimo jiné bude obsahovat výzvu, aby dlužník ve lhůtě 120 dnů předložil reorganizační plán nebo sdělil, že jej předložit nehodlá.

Povolením reorganizace se splatnost závazků a pohledávek vždy vrací do původních termínů. V průběhu reorganizace zůstávají dlužníkovi veškerá dispoziční oprávnění k majetku s výjimkou zásadních právních úkonů, kde si musí vyžádat souhlas věřitelského výboru. Povinný obsah reorganizačního plánu je uveden v ust. § 340 zákona, vlastní reorganizaci lze provést například restrukturalizací pohledávek věřitelů, prodejem podniku, fúzí dlužníka s jinou osobou, zajištěním dalšího financování etc. Reorganizační plán schvaluje soud.

Třetím a posledním způsobem řešení je tzv. „oddlužení“, upravené v ust. § 389 a násl. zákona. Návrh na oddlužení může soudu podat dlužník, který není podnikatelem, a tímto způsobem může řešit nejen úpadek již nastalý, ale i hrozící. Jiná osoba než dlužník není k podání návrhu aktivně legitimována. Návrh na povolení oddlužení musí mimo jiné obsahovat údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících pěti letech a údaje o jeho příjmech za poslední tři roky. Obdobně jako přihláška pohledávky i návrh na oddlužení bude podáván pouze na závazném formuláři, který bude k dispozici též v elektronické formě. K návrhu se přikládá seznam majetku a závazků, listiny dokládající údaje o příjmech za poslední tři roky a písemný souhlas nezajištěných věřitelů, kteří se na tom dohodli s dlužníkem s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jejich pohledávky. Návrh mohou spolupodepsat spoludlužníci nebo ručitelé, kteří - řečeno slovy zákona - budou ochotni se zavázat. Nelze patrně očekávat výrazné zapojení těchto třetích osob do procesu oddlužení. Návrh musí podepsat i manžel a výslovně uvést, že s povolením oddlužení souhlasí.

Návrh na povolení oddlužení soud zamítne, pokud je nepoctivý, dále pokud hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, činila méně než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním vysloví souhlas. Návrh bude též zamítnut, pokud má dlužník lehkomyslný nebo nedbalý přístup k plnění povinností v insolvenčním řízení. I při tomto způsobu řešení úpadku bude fungovat insolvenční správce, věřitelský výbor, příp. zástupce věřitelů. Oddlužení bude možné provádět buď obdobně jako u konkursu zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře. Splátkový kalendář bude nastaven na dobu pěti let, přičemž splátky budou hrazeny měsíčně. Právní mocí rozhodnutí soudu o schválení oddlužení se ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka. Po dobu trvání účinku schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník mimo jiné povinen vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat !? (krásné zbožné přání zákonodárce). Majetek získaný dědictvím a darem musí zpeněžit a použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře. Dále musí hlásit změny bydliště nebo sídla a zaměstnání. Rovněž nesmí přijímat nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit. To bude pro některé dlužníky, zejména zasažené hypermarketovou kupní horečkou, velmi bolestné. Doporučuji, aby se zcela izolovali od veškerých letákových nabídek, jinak jistě mámení opět podlehnou a zákon poruší.

Pokud by dlužník odmítl přijmout dar nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, bude takový úkon neplatný. Již předem tipuji, že žádné odmítnutí daru se v praxi nevyskytne, resp. nebude prokázáno. Možná nad rámec novinových článků se sluší uvést, že dlužník v případě splnění oddlužení bude povinen navíc zaplatit celkem podstatnou odměnu insolvenčního správce. Pokud dlužník splní řádně a včas svoje povinnosti, vydá soud na návrh dlužníka usnesení, kterým ho osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny. Dané ustanovení se mi zdá skutečně kvalitně motivační. Ono osvobození se bude vztahovat i k pohledávkám, které nebyly věřiteli přihlášeny. Osvobození se nebude týkat peněžitých trestů nebo jiných majetkových sankcí uložených dlužníkovi v trestním řízení za úmyslný trestný čin. Soud schválené oddlužení zruší, pokud dlužník neplní své podstatné povinnosti, nebo se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit nebo - což bude patrně nejčastější - v důsledku zaviněného jednání dlužníka mu po schválení plánu oddlužení vznikne peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti.

Zákon dále zřizuje insolvenční rejstřík s tím, že pro každého dlužníka bude veden jeden insolvenční spis. Po pravomocném ukončení insolvenčního řízení vyškrtne soud dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní.

Zákon se dále zabývá specifiky insolvenčního řízení s evropským mezinárodním prvkem, v podrobnostech odkazuji na ust. § 426 a násl. zákona.

V samém závěru obsahuje zákon ustanovení zmocňovací, přechodná (neboli intertemporální) a zrušovací (neboli derogační). Ministerstvo spravedlnosti je kupříkladu zmocněno k vydání vyhlášky, která mimo jiné upraví způsob určování odměny pro insolvenčního správce, rozsah jejího hrazení státem, formuláře elektronických podání etc.

Konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností nového zákona, tj. před datem 1. 7. 2007, budou dokončena podle dosavadních právních předpisů, zejména tedy podle zák. č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání.

Zákon ruší pouze šest právních předpisů, z nichž zmiňuji právě zák. č. 328/1991 Sb., a jeho prováděcí vyhlášku č. 476/1991 Sb.

Kolektiv autorů AK Allgaier, Jušta

1. Moratorium = příročí; odklad platby povolený dlužníkovi; též nucené odložení splatnosti závazku nařízené soudem; odklad všeobecně - viz JUDr. Ing. Miloš Klang: Malá encyklopedie latiny v právu, Linde Praha a.s., 1995

zpět na publikace



Impressum und rechtliche Hinweise | webmaster | GDPR | poslední aktualizace: 7. 2. 2018